Hvězda festivalu Pernštejnlove Jiří Hána: „Na letních scénách jsem toho zažil dost“

Na nádvoří pardubického zámku přijel jako jedna z hlavních hvězd festivalu Pernštejnlove. Herec JIŘÍ HÁNA, kterého diváci znají nejen z televizních seriálů, ale také z řady filmových rolí a především z divadelních prken, zde odehrál jednu z titulních rolí v povedené komedii Účet pražského Divadla Bez zábradlí. Absolvent pražské DAMU je dlouhodobě spojený s předními českými scénami a vedle divadla se pravidelně objevuje také před kamerou. Před představením si ochotně našel čas na rozhovor, ve kterém jsme hovořili nejen o jeho vztahu k Pardubickému kraji, ale také o atmosféře letních scén a jeho dalších chystaných projektech.

Divadlo, hokej a perník

Co se vám vybaví, když se řekne Pardubický kraj?

Východočeské divadlo, protože tam docela často hraji v představeních hostujících souborů. Pak samozřejmě hokej. Pardubickým hokejistům dodatečně gratuluji k titulu. Mám tady i část rodiny, s kterou jsem se ale dlouho neviděl. Nemůžu zapomenout ani na pardubický perník. Pardubický kraj mi přijde sympatický.

S představením pražského Divadla Bez zábradlí Účet jste účinkovali na festivalu Pernštejnlove, jehož hlavním tématem je láska a vztahy. Co říkáte na takto zaměřenou divadelní přehlídku?

Nejprve jsem si říkal, jestli jde o představení vhodné na festival zaměřený na lásku. Ale pak jsem si hned odpověděl, že ano, protože se v něm řeší vztahy, a to jak přátelské, manželské, tak i milenecké. Zkrátka realita našich životů. Osobně mám takové inscenace rád.

A láska?

To je krásná věc. Myslím, že snad každý z nás v životě prožil nějakou lásku. A spojit toto téma s divadlem je určitě hezká myšlenka.

Režisér, který má rád herce

Co byl pro vás hlavní motiv k tomu, že jste kývl na účinkování v komedii Účet?

Těch motivů bylo hned několik. Jednak předchozí spolupráce s Divadlem Bez zábradlí, kde už jsem předtím hostoval. Rozhodně osoba režiséra Petra Svojtky. Známe se opravdu dlouho, působili jsme spolu v Městských divadlech pražských. Nedávno jsme to počítali a mám pocit, že jsme došli k číslu mezi 15 a 17 inscenacemi, které jsme spolu nazkoušeli. A doufám, že spolu ještě něco dalšího nazkoušíme. Petr Svojtka je totiž typ režiséra, který má rád herce a který ví, co chce. To je pro mě hodně důležité.

Byl ve vašem životě nějaký účet, který vás překvapil nebo vyděsil?

To je dobrá otázka (smích). Nikdy jsem nezažil, že by mě překvapil třeba účet v restauraci. To spíš mě překvapil v určité fázi účet života. Že někdy nějakým způsobem jednáme v dobrém slova smyslu, ale ono se vám to pak v dobrém nevrátí.

Nevyzpytatelný mužský i ženský svět

Série upřímných zpovědí hlavních protagonistů ve hře Účet dokazuje, že mužský svět je nevyzpytatelný. Domníváte se, že víc než ten ženský?

To bych určitě neřekl, že jeden z nich je víc nevyzpytatelný než ten druhý. Alespoň podle toho, co jsem měl možnost sám zažít a povídat si o životě s ženami, tak mám pocit, že jsme na tom úplně stejně. U mužů se možná očekává, že reagují víc racionálně a někdo říká až primitivně, ale řada žen jedná také velice takticky a šikovně, že se pak některé věci nedají poznat.

Jak na vás působí účinkování na letních scénách?

Na letní scény jezdíme i s tímto představením. A já jsem s nimi měl opravdu bohatou zkušenost. Prakticky dvanáct let v kuse jsem hrál na Letních shakespearovských slavnostech. Člověk toho zažil opravdu host. Co se týče počasí, různých příhod i komentářů. Třeba loni v létě jsme účinkovali v Ostravě a tam si diváci během představení chodili kupovat do stánku víno, do toho tam přijel automobil, který zásoboval ten stánek… Tam se zkrátka dělo úplně všechno. A my jsme hráli dál a diváci dál chodili pro víno.

Větší vstřícnost a otevřenost

Stačí herec na jevišti vnímat i tyto okolní vjemy?

My na jevišti vnímáme všechno. V polovině měsíce jsme hráli na Letní scéně Divadla Bolka Polívky a dostala se k nám informace, že se blíží velká bouřka. Tak jsme se snažili zkrátit pauzu a druhou polovinu představení odehrát rychleji, abychom ho stihli celé dokončit bez deště. Bohužel se to nepodařilo a na posledních deset minut nás zastihla průtrž mračen. Jenže diváci nechtěli odcházet a měli zájem představení dokoukat. Takže nám začali lézt na kryté jeviště a sedat si různě do boku, aby se schovali před deštěm. Někdo by řekl, že se tím porušují nějaká pravidla, ale u letních scén je vstřícnost a otevřenost k takovým situacím z obou stran možná větší než při běžném představení v divadle.

Pohádka a divadelní premiéry

Co vás čeká v nejbližší době?

V létě jsem měl docela volno. Chystám se na natáčení pohádky s režisérem Ivem Macharáčkem. Pak mám rozjednané dvě věci, o kterých ještě nemůžu mluvit. Čeká mě docela náročná divadelní sezóna. V prosinci budu mít další premiéru v Divadle Bez zábradlí. Na jaře příštího roku nás čeká nová komedie v Divadle Metro. V květnu by měla následovat novinka v Divadle Ungelt s Tatianou Dykovou.

A kromě toho budete hrát i ve stávajících inscenacích?

Ano. Doufám, že příští sezonu ve zdraví přežiju a když to všechno dobře dopadne, tak si určitě dám další rok od divadla volno.