Dříve louky ve Chvojenci, dnes rodinný park plný lvů, tygrů a levhartů

Nenápadná odbočka z hlavní silnice procházející centrem Chvojence přenese návštěvníka během několika málo okamžiků mezi třicítku kočkovitých šelem. Nechybí mezi nimi tygři indičtí, lvi, pumy či levharti. Ti jsou součástí rodinného parku Kočkovité šelmy manželů Petry a Romana Kreizlových.

S nimi se během svých cest po regionu setkal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Řeč byla nejen o aktuálním fungování parku, rozvojových plánech, legislativě, ale také propagaci v rámci regionu.

Cíl: licence k provozování zoo

„Rodinný park Kočkovité šelmy ve Chvojenci je příkladem nezměrného úsilí nadšenců, co na vlastních pozemcích vybudovali zajímavou atraktivitu. Navštěvují ji lidé z celé republiky. Přitom se na první pohled může jevit velmi nenápadně. Z našeho pohledu mají obdobné aktivity, které napomáhají nejen rozvoji cestovního ruchu, jednoznačnou podporu. Navíc vzbuzují i pozitivní odezvu v místě samém. Nabízíme pomoc nejen v rámci našich dotačních programů, ale například i při jednání s centrálními orgány. Cílem manželů Kreizlových je získat licenci k provozování zoologické zahrady, a to za splnění velmi přísných podmínek, na jejichž naplnění ve Chvojenci pracují. Tento statut by umožnil dnešnímu rodinnému parku jeho další rozvoj,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Ten si celý areál prošel a seznámil se s dalšími rozvojovými plány. Jejich cílem je ještě více zlepšit zázemí zvířat, ale také návštěvnický komfort.

„V rodinném parku chováme na 30 kočkovitých šelem. Máme zde tygry indické, včetně bílého zbarvení. Ale také bílé lvy pustinné, pumy americké, rysy ostrovidy, karakaly a levharty skvrnité. Jedná se jak o zvířata zachráněná z nevhodných podmínek, tak námi vychovaná,“ uvedla Petra Kreizlová. „Denně potřebujeme pro naše zvířata přibližně 150 kilogramů masa,“ doplnil Roman Kreizl.

Od roku 2000 dominují kočkovité šelmy

Rodina se původně zaměřovala na chov krokodýlů a hadů. Od roku 2000 pak dominují kočkovité šelmy. Prvním obyvatelem byl rys ostrovid Bárny. Jeho dřevěná socha je nedílnou součástí areálu. Ten je v rámci pravidelných prohlídek přístupný veřejnosti, ale pouze po předchozím objednání.