Výstava Velké století – Městská galerie Vysoké Mýto

„Po velkolepých obdobích, která od středověku přesahovala i několik století, dochází náhle k rychlým změnám. Malíři pátrají po nových přístupech a jsou čím dál více fascinováni viděnou realitou. Pomíjí časy dokonalých uměleckých ideálů a přikrašlování skutečnosti,“ říká kurátorka galerie Iveta Danko.

Romantici jako první nadšení turisté

„Na pomezí těchto tendencí se ocitá oblíbený romantismus. Ten sní o středověkých rytířích a tajuplných hradech, ale zároveň se snaží taková místa objevovat ve skutečné krajině. Romantici byli vlastně první nadšení turisté, kteří dobývali zapomenuté historické památky a zpřístupňovali nádherné kouty nejčastěji horské přírody,“ uvádí historička umění Alena Šafrová.

„Realismus přináší střízlivý a mnohdy kritický pohled na skutečnost. Poté však malíři během několika desetiletí opouštějí zásady dokonale propracovaných pláten. Ke slovu přichází spontánní malba vrcholící impresionismem. Umělec touží přesně zachytit viděné. Ke slovu se dostává barevná skvrna. Plátna vypadají jako rozmazaná, ale vlastně jsou nadmíru realistická a pravdivá. A jak daleko je od této barevné skvrny k prvním abstraktním pokusům,“ pokládá řečnickou otázku Alena Šafrová.

Přelom století na tuto hyperrealističnost reaguje příklonem k tajemnu, příběhům, k vyjádření pocitů… „Přichází symbolismus a dekadence, své místo má i dekorativní a hravá secese,“ sděluje Iveta Danko.

Jaké je nejstarší vystavené dílo Velkého století?

Nejstarším vystaveným dílem Velkého století je obraz zakladatele krajinomalby, romantika Antonína Mánesa. Prohlédnete si rovněž tvorbu jeho tří potomků Amálie, Josefa a Quida.

S dílem Antonína Chittussiho nebo Eugena Jettela přichází do toho žánru vliv Francie a časté malby v plenéru. Nelze opomenout dílo Julia Mařáka a jeho žáků, kteří ovládli českou krajinomalbu na přelomu století. Mezi nimi vyniká Jan Honsa, rodák z nedaleké Tisové.

K dalším významným autorům, jejichž práce uvidíte, patří Antonín Hudeček, Karel Liebscher, Jindřich Prucha či Antonín Slavíček.

Portrétní tvorbou je zastoupen Václav Brožík, František Xaver Naske či Jan Umlauf. Vystaveny jsou rovněž figurální sochy Jana Štursy.