Arabela z Hradce potěšila Pardubice. Pohádková klasika na festivalu zabodovala

Na prknech Východočeského divadla v Pardubicích se během Grand Festivalu komedie představilo Klicperovo divadlo z Hradce Králové. Se svou inscenací Arabela se ucházelo o titul Komedie roku. Legendární pohádkový příběh, známý několika generacím diváků z televizních obrazovek, se dočkal jevištní podoby. Ta s respektem navazuje na původní seriál z roku 1980 a zároveň nabízí divadelně živý a hravý tvar.

Skvělá kolektivní herecká souhra

Hradecký soubor podal v Pardubicích velmi dobrý výkon. Jeho největší devízou byla skvělá kolektivní souhra. Arabela nestojí na jednom či dvou výrazných hereckých výkonech, ale na přesně fungujícím ansámblu, který dokáže svižně přecházet mezi „světem pohádek“ a „světem lidí“. Právě tato týmovost dodávala inscenaci lehkost. A tak se diváci mohli bez potíží ponořit do známého, a přesto znovu objevovaného příběhu.

Tvůrcům v čele s režisérem Pavlem Khekem se podařilo vytvořit inscenaci, která ctí ducha původního seriálu. Nechybí kouzla ani humor, s nímž Arabela vždy oslovovala nejen děti, ale i dospělé. Divadelní adaptace si zachovává hravost a fantazii předlohy, aniž by sklouzávala k pouhé ilustraci známých scén. Naopak nabízí nové situace a energii, která na jevišti funguje přirozeně a srozumitelně.

Schopnost oslovit různé generace

Silnou stránkou představení je také schopnost oslovit různé generace. Děti se baví kouzly, pohádkovými bytostmi a jasně čitelným příběhem, dospělí pak ocení narážky, situační humor i nostalgický návrat do světa, který mnozí znají z dětství. V tomto směru Arabela na Grand Festivalu komedie obstála velmi dobře.

Otázkou k diskuzi je snad jen délka inscenace. Téměř tříhodinové představení je pro dětského diváka náročné a místy by mu prospělo drobné krácení. Především mladší diváci mohou ke konci ztrácet pozornost, což je u rodinného titulu škoda.

Přesto je Arabela v podání Klicperova divadla výrazným a pozoruhodným počinem. Poctivě odvedenou inscenací, která s úctou pracuje s oblíbenou předlohou a dokazuje, že pohádkový svět má na divadelních prknech stále své pevné místo.