Jak zajistit důstojnou a dostupnou péči pro lidi s život limitujícím onemocněním?

Jak zajistit důstojnou a dostupnou péči pro lidi s život limitujícím onemocněním? Nejen touto otázkou se zabývali zástupci Pardubického kraje, odborníci z oblasti zdravotních a sociálních služeb a také Centra paliativní péče během červencového setkání, které bylo součástí přípravy krajské koncepce paliativní péče.

Společný cíl: nastavit fungující systém

Společný cíl je jasný. Nastavit fungující systém, který bude reagovat na demografické změny, podporovat mezioborovou spolupráci a respektovat potřeby pacientů i jejich blízkých.

Analytická část koncepce vycházela z metodiky Centra pro rozvoj paliativní péče (CAPC). Zároveň byla využita i dostupná statistická data od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Strategie rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035.

Paliativní péče byla zkoumána z hlediska její dostupnosti, kvality i vzdělávání, a to jak ve specializované, tak obecné podobě. Sběr dat probíhal kombinací dotazníkových šetření a hloubkových rozhovorů s poskytovateli zdravotních a sociálních služeb i zástupci kraje. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo přes 100 respondentů z desítek organizací. Rozhovory se konaly s více než 50 odborníky.

Jaká péče je poskytována obyvatelům kraje a kde umírají

Pardubický kraj disponuje základní sítí specializované i obecné paliativní péče. Přesto byly identifikovány klíčové oblasti vyžadující další rozvoj.

Více než polovina obyvatel kraje zemřela v roce 2023 v péči poskytovatelů obecné paliativní péče, tedy v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), nemocnicích (na akutních lůžkách) či v zařízeních sociálních služeb. Na akutních lůžkách přitom umírá více než třetina obyvatel. Specializovaná paliativní péče byla v závěru života poskytována pouze 14 % pacientů s život limitujícím onemocněním.

V oblasti specializované péče je patrná potřeba zřízení konziliárních týmů ve všech nemocnicích, tedy i v Chrudimi, Svitavách a Litomyšli. Současně je potřeba navýšení kapacit ambulantní paliativní medicíny, která naráží na nedostatek personálu. U obecné paliativní péče je nezbytné systematizovat přístup k tématu napříč zdravotními i sociálními službami. Praktici jsou v péči o umírající aktivní, avšak jejich kapacity jsou omezené. Významná je role následné lůžkové péče, domovů pro seniory a rostoucí zájem terénních služeb, u nichž však není dostatečné cílené vzdělávání.

Ještě více propojit spolupráci napříč obory

„Pardubický kraj má dobře našlápnuto. Za posledních deset let tu byla odvedena opravdu velká práce. Pokud se v nastaveném směru bude pokračovat a ještě více propojí spolupráce napříč obory, přinese to jednoznačně pozitivní výsledky pro obyvatele. Důležité je, aby v každé nemocnici fungoval tým nebo konkrétní odborník, na kterého se budou moci poskytovatelé péče v regionu obracet. Právě odtud by se měla odborná podpora šířit dál. V tuto chvíli žádný kraj v republice nemá takové týmy plošně zavedené. Zajímavým tématem je i role praktických lékařů. Není třeba, aby se paliativní péči věnovali úplně všichni, ale aby v každém okrese existovala menší skupina praktiků, kteří budou ochotní podpořit ostatní kolegy, když to bude potřeba,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro oblast zdravotnictví Pavel Štefka.

Poskytovatelé vnímají potřebu koordinace i financování

Pro poskytovatele péče je z hlediska vlastního i krajského rozvoje nejpodstatnější podpora zajištění vzdělávání a financování. Pro rozvoj paliativní péče na úrovni služeb je z hlediska jejich zástupců limitující nedostatek personálu, zajištění paliativní péče (PP) by podle nich výrazně prospělo také zlepšení koordinace, systémového nastavení a mezioborové spolupráce. Kraj by se měl v souvislosti s rozvojem PP zaměřit na koncepční podporu a zlepšení komunikace a informovanosti u odborné i široké veřejnosti.

Spolupráce se rozvíjí, ale stále jsou rezervy

Většina relevantních zdravotních a sociálních služeb má navázanou spolupráci s lůžkovým nebo domácím hospicem. Tu podle svých potřeb využívají, i když v odlehlých oblastech je spolupráce obtížnější. Prostor pro rozvoj byl identifikován v souvislosti s větším zapojením praktických lékařů, zajištěním dostupnosti mobilní specializované paliativní péče (MSPP) a psychologické podpory. Zástupci MSPP zároveň zmiňují nedostatečnou obeznámenost o jejich službách mezi některými poskytovateli obecné paliativní péče, hlavně v nemocnicích.

Vzdělávání, kapacity a výhled do budoucna

Úroveň vzdělání v paliativní péči u pracovníků přímé péče i vedení služeb ukazuje prostor pro zlepšení, zejména v oblasti komunikace. Třetina poskytovatelů postrádá finance na další vzdělávání. Na pregraduální úrovni je paliativní péče dle škol v kraji součástí výuky.

Analýza zároveň varuje před stárnutím populace i zdravotnického personálu. Do roku 2040 se počet pacientů s paliativně relevantními diagnózami asi 2,5× znásobí a v následujících 5 až 10 letech hrozí nedostatek všeobecných sester a praktiků. Proto je potřeba rozvoje paliativní péče spojena nejen s rozšířením kapacit a financování, ale i se strategickým řízením lidských zdrojů a cílenou podporou mladých profesionálů v této oblasti.

Analytická část koncepce, která porovnává situaci v Pardubickém kraji s celorepublikovým stavem a odhaduje budoucí potřeby v oblasti paliativní péče, je tedy hotová. Návrhová část s konkrétními opatřeními pro zvládnutí očekávaného nárůstu potřeb by měla být dokončena v polovině října tohoto roku. Výsledná podoba koncepce se tak promění v jeden komplexní dokument. Jeho naplnění závisí na kvalitním plánování, dostupnosti personálních a finančních zdrojů a ochotě všech zúčastněných ke spolupráci.

Podrobnější informace najdete například v těchto dokumentech a databázích:

Statistická ročenka Pardubického kraje 2023: https://csu.gov.cz/produkty/statisticka-rocenka-pardubickeho-kraje-2023