Langmajer a Jeník pobavili na Pernštejnlove

Tak to jsme ještě neviděli, Marie! S bláznivou show o tom, co se děje, když zhasnou televizní kamery nebo divadelní reflektory, zavítali na festival Pernštejnlove herci Lukáš Langmajer, Libor Jeník a Lucia Jagerčíková. V šapitó na valech pardubického zámku dokázali nejen pobavit, ale i trefně přiblížit herecký svět a vtipnou formou ukázat zákulisí divadelního a televizního světa.

Publikum se stalo součástí dění

Divákům nabídli ukázku hereckého konkurzu, parodii na nekonečné televizní seriály, reklamy nebo talk show mladých youtuberů. Nechyběla ani improvizace na téma kynuté těsto nebo hod kladivem. Publikum se rychle stalo součástí dění. Herci s ním komunikovali, vtahovali ho do děje a reagovali na jeho podněty. Hranice mezi tím, co je hrané a co je realita, se rozplývala stejně rychle jako představy o tom, že herectví je hlavně o naučeném textu a hezkém kostýmu.

Došlo i na vzpomínky na herecké začátky. „K divadlu mě přivedla moje sestra Markéta. Tehdy jsem hrál čerta pro základní školy. První stupeň ještě dobrý. U druhého pomohlo až heslo, že všechno je lepší než matematika,“ konstatoval Lukáš Langmajer.

Když se jezdil dívat na slavného bratra

„Kromě sestry jsme měli v rodině i otce, který měl vztah k divadlu a opernímu zpěvu. Ten mi vzorem nebyl. A pak mám ještě bratra, který se věnuje něčemu podobnému jako já. Je mezi námi věkový rozdíl, a tak když se jezdilo na divadlo, bylo to většinou na něj. Tehdy jsem si říkal, že takhle bych to taky chtěl. Ale pak jsem pochopil, že si to všechno musím udělat po svém,“ líčil bratr oblíbeného herce Jiřího Langmajera.

„Když jsem studoval na technické univerzitě v Liberci, šel jsem jednou kolem divadla, kde byl zrovna konkurz. Dozvěděl jsem se, že hledají deset mladých lidí. Tak jsem to šel zkusit. Bylo tam narváno, tak jsem se na to hned chtěl vykašlat. Jenže jak jsem byl na odchodu, zrovna se otevřely dveře. A tak mi řekli, ať jdu dál. Měli jsme si něco připravit. To mi samozřejmě nedošlo. Nic jsem nachystané neměl, ale jak jsem si večer předtím četl o tuleních, napadlo mě, že bych mohl zkusit tuleně,“ svěřil se Libor Jeník, který v minulosti natáčel televizní reklamu se slavným iluzionistou Davidem Copperfieldem. „Měl tehdy nechat zmizet pivo. On si za honorář koupil další ostrov, já šel na lepší večeři,“ usmíval se herec, jenž pravidelně hostuje na různých divadelních scénách. V jedné z písní se publiku svěřil, že touží po charakterních rolích, ale občas musí hrát i ty „béčkové“.

Herecký úděl není jednoduchý

„Herecký úděl není jednoduchý. Na druhou stranu děláme to, co máme rádi,“ shrnula Lucia Jagerčíková.

Všichni se shodli na tom, že pokud chce být herec slavný, musí se objevovat na televizních obrazovkách nebo na filmovém plátně. „Když jsem měl točit film Bobule, měli jsme předtím nasát tu správnou atmosféru. Tak jsme jeli k vinaři na košt vína. Utekl měsíc, který si nepamatuju. Pak jsem přijel zpátky do Čech a bylo mi řečeno, že ten film, který během té doby vznikl, je prý docela dobrý,“ usmíval se Lukáš Langmajer.