Nové prostory daly krajské Gočárově galerii křídla


Před rokem otevřela Gočárova galerie svou novou budovu v Automatických mlýnech a zahájila tak další etapu své činnosti.

Uplynulý rok byl plný novinek. Začalo to změnou názvu galerie. Z Východočeské se stala Gočárovou galerií. K tomu získala novou vizuální identitu s dvěma G. A v červnu roku 2023 konečně i nové působiště v rekonstruované hlavní budově národní kulturní památky Automatické mlýny.

Do konce roku stěhování ze zámku

„Říká se, že v každé nové budově si běžný provoz nejméně rok sedá. Sami návštěvníci, ale také pořádání různých druhů výstav a dalších programů, dávají galeristům zpětnou vazbu pro lepší uspořádání chodu instituce. V Gočárově galerii, kterou Pardubický kraj vybudoval za více jak 400 milionů korun v areálu Automatických mlýnů, to bude proces určitě delší. Nyní dokončujeme kanceláře pro zaměstnance galerie v zadní dostavbě budovy. Všichni se tak do konce letošního roku definitivně vystěhují z pardubického zámku. Zároveň jsme vyhlásili mezinárodní architektonickou soutěž na ztvárnění a využití celé dostavby mlýna z 50. let minulého století. K realizaci této etapy dojde v dalším období po zajištění financování, ale soutěž chceme vyhodnotit s odbornou porotou ještě letos,“ sdělil za zřizovatele galerie Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice. „Delší čas si vyžádá také nastavení optimální spolupráce všech partnerů v areálu,“ dodal Roman Línek.

Trojnásobná návštěvnost

Hlavní rekonstrukce mlýnské budovy se uskutečnila v covidovém období a skončila v pravý čas, když lidé byli opět natěšeni na návštěvu kulturních institucí, zvlášť v takovém krásném prostředí. Návštěvnost hodnotila ředitelka Gočárovy galerie Klára Zářecká pozitivně: „Návštěvnost oproti roku 2022 máme více než trojnásobnou. Za uplynulý rok přišlo do Gočárovy galerie na 44 tisíc lidí. Od otevření budovy v Automatických mlýnech vnímáme velký zájem jak o návštěvy výstav, tak i doprovodných programů, jako jsou komentované prohlídky, workshopy nebo přednášky. Významně posílila také naše edukační činnost. Zájemci mohou na jednu vstupenku navštívit obě naše galerijní budovy a většina lidí toho využívá. Kromě toho prošlo našimi prostory v Automatických mlýnech mnoho návštěvníků architektonických prohlídek nebo akcí, které se konají v přednáškovém sále v pátém patře,“ podotkla Klára Zářecká.

Mimořádný projekt dvou krajských institucí: MUCHA DNES

„Rádi bychom každé léto měli v Gočárově galerii v Automatických mlýnech nějakou výstavu, za kterou by se do Pardubic jezdilo. Letos bude tím prvním projektem výstava MUCHA DNES. Ta vychází ze sbírky originálních plakátů Alfonse Muchy Regionálního muzea v Chrudimi. Její základ zakoupil správní výbor muzea prozíravě již na konci 19. století. Přímo v době, kdy Mucha získával celosvětovou slávu. Gočárova galerie ovšem dala výstavě nový rozměr například vystavením jediných velkoplošných obrazů, které Mucha kromě Slovanské epopeje namaloval, a také pracemi současných autorů s podobnými tématy,“ konstatoval Roman Línek.

Zápůjčky tří Muchových monumentálních obrazů

„Kurátoři výstavy MUCHA DNES Lenka Bydžovská a Karel Srp získali kromě souboru originálních plakátů, panó, kalendárií a vzorníků Alfonse MuchyRegionálního muzea v Chrudimi také zápůjčky tří Muchových monumentálních obrazů. Ty namaloval až po Slovanské epopeji ve třicátých letech 20. století pro české instituce sídlící v Mostě, Rokycanech a Nymburku. Tato plátna dosud nebyla nikdy společně vystavena a pro širší veřejnost budou objevem,“ uvedla Klára Zářecká.

Gočárově galerii se nepodařilo získat pouze obraz z pražského spolku Hlahol. Ten zde ale bude také přítomen, ovšem jen v digitální podobě. Muchovu aktuálnost pak potvrdí díla od desítky současných autorů, kteří se ze svých pozic a hledisek zabývají obdobnými tématy a otázkami jako Alfons Mucha. Návštěvníci se proto mohou těšit v této souvislosti třeba na výtvarníky Veroniku Holcovou, Jiřího Petrboka, Tomáše Císařovského nebo Pastu Onera.

Doprovodný program bude hlavně o květinách

Doprovodný program k výstavě bude hlavně o květinách. Gočárova galerie připravuje výtvarné i floristické workshopy. Školám nabídne vzdělávací programy i projekci filmu Svět podle Muchy. Posledně zmiňovaný film vznikl v roce 2020 v režii Romana Vávry. Příběh Alfonse Muchy v něm vypráví jeho syn Jiří, který se psaním otcovy biografie vyrovnává s jeho odkazem a otázkou, proč otec na vrcholu slávy opustil Paříž, bohatství i současné umělecké prostředí a usiloval o návrat do Čech. 95minutový film bude k vidění v předem oznámených časech i pro návštěvníky výstavy v přednáškovém sále.

Výstava bude zahájena 31. července a potrvá do 29. září. Vzhledem k citlivosti a stáří vystavovaných originálů nemůže být tak dlouhá jako ostatní výstavy, proto si ji nenechte ujít.

 Další plány galerie v Automatických mlýnech

Na říjen připravuje Gočárova galerie výstavu rodákovi z nedalekých Holic, Karlu Malichovi, od jehož narození uplyne 100 let. Galerie má ve sbírkách některá významná díla tohoto umělce, který je velmi uznávaný i ve světě. Drátěný objekt s názvem „Sedím a pozoruji oblohu“ je jednou z ikon Gočárovy galerie.

Výstavní plán na rok 2025 se momentálně finalizuje. Dalším hitem by mohla být společná výstava s Múzeem moderného umenia Andyho Warhola ve slovenských Medzilaborcích, o které se nyní jedná. 

Legendární fotograf Jiří Toman v Domě U Jonáše

Koncem června zahájila Gočárova galerie také své letní výstavy v Domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí. Z bohatého archivu negativů legendárního pardubického fotografa Jiřího Tomana vznikla výstava nazvaná Snění s otevřenýma očima. Ta představuje autorovy fotografie každodenních Pardubic společně se snímky jeho současníků. Toman chtěl po vzoru Josefa Sudka, kterému léta pomáhal, připravit obrazovou publikaci o svém rodném městě, a mnoho z vystavených snímků mělo být její součástí.

Full of Textile a Přečíst řeku pozpátku

Dále je v Domě U Jonáše k vidění výstava Full of Textile, která prezentuje tvorbu studentů Ateliéru textilního dizajnu VŠVU v Bratislavě, a také intermediální instalace Přečíst řeku pozpátku Terezy Severové.