Smích jako lék proti válce. Pernštejnlove uzavřela vzpomínka na seriál M*A*S*H

Humor, který pomáhá přežít i ty nejtěžší chvíle. Právě na něm stojí kultovní seriál M*A*S*H, na němž vyrostlo několik generací diváků. Poslední letošní představení festivalu Pernštejnlove na nádvoří pardubického zámku proto nabídlo nejen příjemnou dávku nostalgie, ale především povedenou divadelní adaptaci slavného příběhu z korejské války v podání brněnského Divadla Stodola.

Citlivý přístup k předloze

Přenést televizní fenomén na divadelní prkna rozhodně není jednoduché. Režisér Marek Šudoma se ale nesnažil seriál kopírovat scénu po scéně. Místo toho zachoval jeho největší přednosti – inteligentní humor, lidskost i nezapomenutelné postavy – a vytvořil svébytnou inscenaci, která fungovala od první do poslední minuty.

Děj diváky přenesl do mobilní vojenské nemocnice M*A*S*H 4077. Jen několik kilometrů od frontové linie sem nepřetržitě přijíždějí zranění vojáci. Lékaři operují bez oddechu a často mají na rozhodnutí jen několik vteřin. Právě proto se kolem operačních stolů šíří humor, který je někdy drsný, jindy sarkastický, ale vždy představuje jediný způsob, jak si zachovat zdravý rozum.

„Musíš být blázen. Jinak se z toho zblázníš!“

„Musíš být blázen. Jinak se z toho zblázníš,“ zaznělo z úst představitele „Hawkeyeho“ Pierce. V jediné větě je obsažena filozofie celého seriálu. Smích není útěkem od reality, ale způsobem, jak ji vůbec unést.

Vedle náročných operací inscenace sleduje především vztahy mezi jednotlivými postavami. Rivalita, přátelství, flirtování i nevěra vytvářejí pestrou mozaiku lidských osudů. Nechybí románek „Šťabajzny“ Margaret Houlihanové a Franka Burnse, který je věčným terčem kanadských žertíků svých kolegů.

Klinger ve svatebních šatech se závojem

Na scéně se objevují i další oblíbené postavy. Dobrosrdečný velící důstojník Henry Blake, desátník „Radar“ O’Reilly, který dokáže splnit rozkaz dřív, než jej nadřízení vůbec vysloví, nebo nezapomenutelný Klinger ve svatebních šatech se závojem, přesvědčený, že bláznivým chováním získá vytoužené propuštění z armády.

Silnou stránkou inscenace byla také funkční a nápaditá scéna Ondřeje Buchty. Tu tvořily bedny, deky a maskovací sítě, které během několika okamžiků proměňovaly prostor v operační sál, ubikace i zázemí vojenského tábora.

Výraznou roli hrála rovněž živá hudba. Trojice muzikantů provázela celé představení a ikonická melodie známá ze seriálu zaznívala v několika originálních aranžích. Muzika citlivě dokreslovala atmosféru a stala se přirozenou součástí děje.

Válka je absurdní a krutá

Přestože se diváci často smáli, pod povrchem zůstávalo stále přítomné hlavní poselství. Válka je absurdní a krutá. Právě v takových chvílích člověka drží nad vodou přátelství, humor a vědomí, že na všechno není sám. Hawkeye a jeho kolegové zachraňují životy, bojují s vojenskými předpisy a vlastní bezmoc skrývají za sarkasmus. Nechybí alkohol a milostná dobrodružství. Především se ale ze všech sil snaží neztratit lidskost.

Divadlu Stodola se podařilo přenést poetiku legendárního seriálu na jeviště s velkou dávkou kreativity a respektu k předloze. Nešlo o kopii televizní verze, ale o živé divadlo, které dokázalo připomenout, proč si tento příběh získal srdce milionů diváků po celém světě.

Důstojná tečka za jedenáctým ročníkem

Festival Pernštejnlove se tak s jedenáctým ročníkem rozloučil velmi důstojně. Představením, které nabídlo smích, nostalgii i silné lidské emoce. Publikum odcházelo z nádvoří pardubického zámku s pocitem, že šlo o vydařenou tečku za letošním programem.