Pardubický Váňa o lásce, nenaplněných touhách a dvou výstřelech, které minou cíl

Do Východočeského divadla se po šedesáti letech vrátil Strýček Váňa. Ovšem tentokrát pod prostým názvem Váňa. Režisérka Kasha Jandáčková, která je podepsána například pod pardubickou inscenací moderní verze Maryši, se rozhodla podívat na slavnou tragikomedii Antona Pavloviče Čechova novým pohledem. A výsledek? Odvážný, současný a přemýšlivý. I když občas možná honí až příliš zajíců najednou.

Pardubický Váňa přenáší děj do současnosti

Pardubický Váňa přenáší děj do současnosti. Příběh začíná v roce 2021, v průběhu invaze do Donbasu a těsně před rozpoutáním války na Ukrajině. Na statku, kde kdysi vládl klid, se potkávají lidé, kteří neví, co si počít se svým životem. Každý by chtěl být jinde, každý touží po něčem jiném. Jenže kam utéct, když se vlastně nikam utéct pořádně nedá?

Nová adaptace Čechovovy hry pojednává o lásce, nenaplněných touhách a dvou výstřelech, které minou cíl. Řeší několik zásadních otázek: Co nám brání v tom plnit si své sny? Co je tím pravým smyslem lidského života v dnešním nestabilním světě? Je možné uniknout z kruhu věčné nespokojenosti? Má obětování smysl, pokud není doceněné? A co láska?

Inscenace otevírá spoustu různých témat

Inscenace otevírá spoustu různých témat, jako je válka, ekologie, vyhoření, vztahy, nepochopení mezi generacemi, patriarchát, emancipace, ztráta smyslu života… Divák chvíli přemýšlí, poté se směje a nakonec mu je úzko…

Kasha Jandáčková nehraje na jistotu. I když je místy hra těžká, není nudná. Čechova nechává režisérka promlouvat dnešním jazykem. Její Váňa není „klasikou z povinné četby“. Jde o živé, současné divadlo, které se nebojí pojmenovat aktuální problémy.

Velkou zásluhu na síle představení mají herci. Celý ansámbl působí jako sehraný tým. Každému z herců jeho role sedí. Všichni dobře slouží inscenaci, která má vyladěnou i vizuální složku.

O čem se vlastně hraje?

O čem se vlastně hraje? Stárnoucí profesor Serebrjakov (Martin Mejzlík) přijíždí se svou mladou ženou Jelenou (Martina Sikorová) na venkovské sídlo, z jehož výnosů financuje svůj nákladný život ve městě. Statek spravuje profesorova dcera Soňa (Karolína Šafránková) a její strýc Váňa (Petr Borovec). Po příjezdu manželů je celá domácnost vzhůru nohama. Serebrjakov dává ostentativně najevo svoji profesní i osobní krizi, do okouzlující Jeleny se kdekdo zamiluje, Váňa řeší krizi středního věku a běhá za Jelenou jako pejsek. Soňa dře na statku jako kůň a trpí neopětovanou láskou k lékaři Astrovovi (Josef Láska). Ten má však plnou hlavu Jeleny a blížící se klimatické krize…

Nový Váňa není jednoduchá podívaná. Ale pokud máte rádi, když vás divadlo nutí přemýšlet – a nebojíte se, že vás občas trochu z těžších témat rozbolí hlava i srdce – pak si tuto hru ve Východočeském divadle rozhodně nenechte ujít.