Pardubický kraj mění přístup k péči o duševní zdraví. Reforma se zaměřuje i na nové trendy

Pardubický kraj se rozhodl výrazně změnit přístup k péči o duševní zdraví. „V tuto chvíli dochází k zásadním změnám v oblasti podpory. Chceme nabídnout včas potřebnou pomoc dětem a dospělým v počátcích duševních obtíží a zlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním,“ řekl radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. „Naší snahou je dosažení plnohodnotného života lidí s duševním onemocněním bez ohledu na symptomy nemoci,“ zdůraznil Pavel Šotola.

Pamatuje také na děti a mladistvé i seniory

Kromě péče o osoby se závažným duševním onemocněním pamatuje reforma také na děti a mladistvé i seniory. „Jde nám o to, aby péče byla dostupná, systémově dobře nastavená a dlouhodobě udržitelná,“ vysvětlil krajský radní.

„Máme schválený krajský Plán sítě služeb pro osoby s duševním onemocněním, který postupně naplňujeme. Mám radost, že velmi dobře pracuje Komise Rady Pardubického kraje pro koordinaci služeb v oblasti duševního zdraví,“ prohlásil Pavel Šotola na rozšířeném jednání komise, které se uskutečnilo v prostorách pardubického krajského úřadu v sále Jana Kašpara.

„Členů komise je 13, ale na rozšířené jednání dorazilo kolem osmi desítek odborníků ze sociální oblasti, zdravotnictví a školství, a také lidí se zkušeností s duševním onemocněním a rodinných pečujících. Z toho je patrné, že je tu velký zájem o vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými skupinami,“ dodal radní.

„Oceňuji, že tato komise je nejaktivnější ze všech komisí Rady Pardubického kraje. Schází se pravidelně, a to i na výjezdních setkáních. Ty jsou důležité proto, aby komise měla kontakt s tím, co se děje v terénu,“ uvedl Pavel Šotola.

Reforma se zaměřuje i na nové trendy

Reforma je však ještě mnohem širší. Zaměřuje se i na nové trendy v poskytování služeb pro lidi s duševním onemocněním. Do konce letošního roku mají být v Pardubickém kraji v provozu Centra pro duševní zdraví ve všech okresech. Bude tak patrně prvním krajem v republice, komu se to podaří.

Kraj také realizuje rozsáhlý projekt Rozvoj služeb duševního zdraví v Pardubickém kraji. „Jeho cílem je podpořit osoby, které se potýkají s duševním onemocněním, prostřednictvím dostatečně rozvinuté a kvalitní sítě sociálních služeb,“ sdělila Petra Šrámková, koordinátorka projektu podpořeného z evropských fondů.

„Spolupracujeme na něm nejen s odborníky ze sociální oblasti, ale i ze zdravotnictví a školství. Zapojili jsme do něj také osoby s duševním onemocněním a jejich blízké. Formou různých besed a seminářů, kterých jsme připravili šest desítek, se snažíme o této problematice informovat rovněž odbornou i širokou veřejnost. Nově se zaměřujeme také na školy. Naší snahou je snížení stigmatizace osob s duševním onemocněním,“ poznamenala Petra Šrámková.

Velká spousta prospěšných aktivit

„V projektu je zahrnuta velká spousta prospěšných aktivit, které mají pozitivní efekt pro osoby s duševním onemocněním, jejich blízké, ale také pro odborníky. Ti mají možnost se vzdělávat v různých tématech a dovednostech,“ nastínil koordinátor pro oblast psychiatrické péče Jaroslav Marek.

Velmi pozitivně je hodnocena rovněž činnost svépomocných skupin. Ty jsou určeny lidem, co mají zkušenost s duševním onemocněním. „Na radosti a starosti žití s duševním onemocněním nemusí být člověk sám. Může najít oporu právě mezi lidmi ve skupině. Tam se dá povídat o životě, o tom, co dotyčného trápí i těší a co ho zajímá. I když není osobní příběh každého člověka s duševním onemocněním stejný, často mají podobné zkušenosti třeba s hospitalizací, s tím, jak je chápou ostatní nebo jak je přijala rodina,“ přiblížila koordinátorka krajské svépomocné skupiny Iva Sykáčková.

Krajská svépomocná skupina DIVI-ZNA funguje už šestým rokem. Její členové se setkávají pravidelně každý měsíc, a to i při neformálních aktivitách, jako je třeba turnaj v pétanque. Na Svitavsku působí DUŠEPROSTOR, v Hlinsku KLUB ZOTAVENÍ, na Pardubicku se svépomocná skupina formuje.

Svépomocné skupiny pečujících

Důležitou roli sehrávají v novém systému péče o duševní zdraví také svépomocné skupiny pečujících. „Jejich členy jsou lidé, které spojuje nejen láska, starost a zájem o své blízké, ale bohužel i diagnóza nebo omezení těch, o které pečují. V kraji máme nyní šest svépomocných skupin pečujících. Z toho za poslední rok vznikly za podpory projektu další tři,“ shrnula Lenka Kořínková, koordinátorka krajské skupiny pečujících, která zastřešuje nově vzniklé svépomocné skupiny.

„Pardubický kraj si uvědomuje význam role pečujících. Proto podporuje i vznik nových svépomocných skupin,“ zdůraznil radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Ten si uvědomuje, že reforma péče o duševní zdraví není jednoduchý proces. „Všechny důležité změny je potřeba koordinovaně řídit a je to běh na dlouhou trať. Na druhou stranu máme jedinečnou příležitost měnit tyto služby k lepšímu,“ doplnil Pavel Šotola.

V Pardubickém kraji je spolupráce nadstandardní

„V Pardubickém kraji je spolupráce nadstandardní. Funguje to tady dobře. Hodně se tu o problematice duševního zdraví hovoří,“ reagovala Markéta Holubová, ředitelka Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod – spádové psychiatrické nemocnice, s kterou krajský úřad a regionální služby spolupracují na zajištění potřebné podpory pro lidi s duševním onemocněním z Pardubického kraje.

„Není časté, že politici věnují svůj čas a energii problematice psychiatrické péče. Chtěl bych ocenit radního Pavla Šotolu a vedoucí odboru sociálních věcí Helenu Zahálkovou. Oba se aktivně účastní plánování a řešení věcí v této oblasti. Je povzbudivé vidět zástupce vedení kraje, kteří se neomezují jen na klasické politické otázky, ale aktivně se zapojují do debat a snahy o naplnění reformy psychiatrické péče,“ poděkoval za podporu reformním aktivitám vedoucí Domova pro seniory U Kostelíčka Pardubice Lukáš Holeček.

Duševní zdraví se týká nás všech

„Duševní zdraví se týká nás všech. Všichni ho můžeme rozvíjet a všichni o něj můžeme přijít. Není pouze absencí duševní nemoci, nýbrž smysluplným naplněním vlastních životních možností,“ nechala se slyšet koordinátorka projektu Rozvoj služeb duševního zdraví v Pardubickém kraji Petra Šrámková.

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) je duševní zdraví „pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity“.

Kde získat bližší informace?

Bližší informace o problematice duševního zdraví i reformě péče v Pardubickém kraji najdete na webu www.krajprodinu.cz v sekci Duševní zdraví – https://krajprorodinu.cz/dusevni-zdravi/.